Porodní trauma – jak ho poznat a co může pomoci?

Autorky:

Mgr. Kateřina Skalová Pražáková, TěhoDuše, z. s.

Mgr. Tereza Sladká, TěhoDuše, z. s.

Možná jste si představovaly, jak to bude. Možná jste se těšily, možná se bály. A možná to nakonec bylo úplně celé jiné, než jste čekaly. Porod je jeden z nejsilnějších zážitků v životě – a ne vždy po něm zůstává dobrý pocit.

Co je porodní trauma?

Trauma je zranění. Nemusí být vidět, nemusí být fyzické. Po porodu ho může prožívat žena, která rodila, ale i partner nebo kdokoli, kdo u porodu byl.

Důležité není to, jak porod vypadal zvenku nebo, co se “objektivně”stalo. Důležité je, jak jste ho prožívaly vy.

Pokud svůj porod vnímáte jako traumatický, je to platné. Nepotřebujete to nikomu dokazovat.

Jak porodní trauma vzniká?

Nemusí jít o „dramatický" porod. Nemusí jít o akutní císařský řez nebo o komplikace ohrožující život. Trauma může vzniknout i z věcí, které okolí snadno přehlédne:

• Když vám nikdo nevysvětlil, co se právě děje.

• Když jste měly pocit, že vás nikdo neposlouchá.

• Když jste ztratily kontrolu nad tím, co se s vaším tělem děje.

• Když se porod lišil od toho, co jste si přály nebo čekaly.

• Když jste se cítily samy, i když kolem vás byli lidé.

  
  

A někdy porod proběhne rychle, bez komplikací, všichni gratulují – a vy přesto odcházíte s pocitem, že něco není v pořádku. I to se počítá. Právě tyto ženy si často trauma nepřiznají, protože "přece všechno dopadlo dobře."

Může se to týkat i mě?

Vyšší pravděpodobnost traumatického prožívání porodu může souviset s úzkostí nebo depresí v těhotenství, výrazným strachem z porodu, komplikacemi v těhotenství, horším zdravotním stavem, předchozí negativní porodní zkušeností nebo historií traumatu z minulosti.

Pokud se v tom poznáváte, může být užitečné probrat své obavy ještě před porodem – s porodní asistentkou, psychologem nebo lékařem. Není to známka slabosti, je to rozumný krok.

Co může pomoci před porodem?

Předporodní příprava zaměřená na tělo: pomáhá lépe porozumět tomu, co se při porodu děje, jaké postupy jsou běžné a co vás může čekat – včetně zákroků a komplikací. Když víte, co se může stát, je snazší se v tom zorientovat. Součástí přípravy může být i nácvik relaxačních technik, dechových cvičení, mindfulness nebo jógy.

Předporodní příprava zaměřená na duši: porod není jen fyzická záležitost – hodně záleží na tom, co se děje ve vaší hlavě. Pomůže vám udělat si jasno v tom, co od porodu očekáváte, pojmenovat své obavy a připravit se na proměnu, kterou mateřství přináší. Právě na to v TěhoDuši vznikl kurz Mámou v klidu – psychologický předporodní kurz, kde se v malé skupině věnujeme tomu, co běžné kurzy přeskakují: strachu, nejistotě, vztahu k vlastnímu tělu i k partnerovi. Více najdete na TěhoDuše.cz.

Porodní plán: pomáhá ujasnit si, co je pro vás důležité, a usnadňuje komunikaci se zdravotníky. Není to záruka, že vše proběhne podle plánu – ale dává vám prostor přemýšlet o svých potřebách dopředu.

Známá a důvěryhodná osoba u porodu: Ženy, které mají u porodu kontinuální podporu od někoho, komu důvěřují, mají častěji pozitivní porodní zkušenost. V Česku tuto možnost nabízejí například Centra porodní asistence při některých porodnicích nebo porodní asistentky (jejich seznam najdete na webu UNIPA). Některé porodnice dokonce nabízejí kontinuální péči přímo jejich porodních asistentek, vyplatí se hledat a ptát se. Zvážit můžete i podporu duly – průvodkyně porodem, která není zdravotníkem, ale je tam pro vás.

Co může pomoci při zpracování traumatu?

První a nejdůležitější krok je uznat, že to, co prožíváte, je skutečné. Vaše pocity jsou platné – bez ohledu na to, jak porod vypadal zvenku.

Některé ženy to pocítí hned po porodu, jiné až po týdnech nebo měsících. Obojí je normální.

Nespěchejte na sebe. Dělejte kroky vlastním tempem a buďte k sobě laskavé. Když jste připravené mluvit, může pomoct sdílet konkrétní situace z porodu s někým, kdo naslouchá a nebagatelizuje to, co jste prožily.

Když na mluvení ještě není čas, můžete začít péčí o tělo – procházka, teplá koupel, dechová cvičení, meditace nebo jóga. I to je péče o duši.

Některým ženám pomáhá také volné psaní: na 10 až 15 minut si sednout a psát o své porodní zkušenosti. O pocitech, myšlenkách, o čemkoli, co přijde. Bez tlaku na formu, bez cenzury. Nemusíte to nikomu ukazovat.

Co porodní trauma může ještě ovlivnit

O čem se mluví méně: trauma z porodu může zasáhnout i váš vztah s partnerem – napětí, neporozumění, různé prožívání stejné události. Může ovlivnit i to, jak přemýšlíte o dalším těhotenství. Pokud vás něco z toho trápí, nejste v tom samy a je v pořádku o tom mluvit.

Kdy vyhledat odbornou pomoc

Odbornou pomoc je vhodné vyhledat tehdy, když potíže trvají déle než měsíc, vracejí se flashbacky nebo noční můry, vyhýbáte se všemu, co porod připomíná, máte pocit, že se nedokážete napojit na miminko, nebo se objevují myšlenky na sebepoškození. 

Kam se obrátit

Pomoc může nabídnout psycholog nebo psychoterapeut se zaměřením na perinatální období nebo trauma. Mezi prokázaně účinné přístupy patří kognitivně behaviorální terapie zaměřená na trauma nebo EMDR.

Upřímně – v Česku může být náročné najít někoho, kdo se přesně tomuto tématu věnuje. Hledejte proto člověka, který splňuje dvě věci: má formální vzdělání (vysokou školu z psychologie a psychoterapeutický výcvik) a zároveň vám sedí lidsky. Ten druhý bod je důležitější, než se zdá – terapie funguje hlavně tehdy, když se cítíte bezpečně.

V některých případech může pomoci i farmakoterapie ve spolupráci s psychiatrem. A někdy stačí jako první krok rozhovor s porodní asistentkou o tom, co se při porodu vlastně stalo – pojmenovat konkrétní situace a dostat na ně odpovědi.

Konkrétní kontakty a podporu najdete například u spolku TěhoDuše nebo u dalších organizací zaměřených na duševní zdraví v perinatálním období.

https://tehoduse.cz